ZO Chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců

Neargumentujte prosím tím, že potkan „smrdí“. Každé zvířátko, i pes, kočka nebo morče má svůj vlastní pach, který lidé můžou vnímat jako zápach. Vám potkan možná smrdí, ale on považuje svoje tělesné pachy za přirozené a cítí se tak dobře. Pokud je potkan cítit močí a výkaly, zamyslete se spíš nad tím, jak často mu čistíte klec a měníte hamaky. Nakonec možná zjistíte, že hygiena prostředí, ve kterém vaše zvířátko tráví nejvíc času, je nedostatečná a nepomůže ani to, že potkana vykoupete. Jediným řešením je častější čistění klece a výměna hamaků.

Pokud se potkan zašpiní na vycházce venku, nebo vám rozhrabal květináč a je špinavý od hlíny, umyje se také sám. V případě, že je špína zaschlá, můžete mu pomoci navlhčením. Rovněž není důvod koupat potkaního samečka, když má oranžovou kůži. Je to kožní maz, který je pro něj přirozený. V případě, že je kožního mazu velké množství a tvoří se z něj lupy, potkana to svrbí a více se škrábe. Koupel mu pomůže jenom na chvíli, řešením je upravit mu stravu tak, aby v ní neměl tolik bílkovin (sýry, jogurty, maso, vejce a podobné druhy potravin), které jsou odpovědné za zvýšenou tvorbu kožního mazu. Taktéž dominantnější samci můžou mít více přirozeného kožního mazu než samci submisivní.

V prvé řadě je nutné si uvědomit, že jen velmi málo potkanů má vodu rádo. Koupání je pro ně obrovským stresem. Můžete mu na koupání napustit jakoukoliv vodu – teplejší, chladnější, tak akorát – potkan to jako zábavu a potěšení brát nebude.
Neméně důležité je i to, že potkan má jako každé zvíře na pokožce přirozenou ochrannou vrstvu, která se častým mytím narušuje nebo úplně likviduje. Když potkana koupete (a hlavně pokud to děláte často), zvyšujete pravděpodobnost, že bude mít kožní problémy včetně svrabu.
Často se také setkávám s tím, že si majitel stěžuje na kousání a plachost svého mazlíčka. Při hlubším zkoumání příčin, proč se potkan takto chová, často vyjde najevo, že majitel potkana dost často koupe. Potkan si k této proceduře postupně vypěstuje takový odpor a je z ní tak vystresovaný, že stačí, aby slyšel tekoucí vodu nebo věděl, že ho nesete do koupelny (nebo na jiné místo, kde ho obvykle koupete), okamžitě se pomočí nebo pokálí, v horším případě majitele pokouše a poškrábe ve snaze utéct. Nemluvě o samotném koupání. Když se od jinak mírumilovného a krotkého mazlíčka dočkáte ošklivého zranění, je to bohužel vaše chyba a není se čemu divit.
Několikrát jsme léčili svrab Neostomosanem, ve kterém se potkan musí dvakrát s týdenním odstupem vykoupat. Po několika těchto „kúrách“ jsem se rozhodla pro koupi Strongholdu, který je sice několikanásobně dražší než Neostomosan, ale stačí kapka mezi lopatky a není nutné potkana dále ošetřovat. U koupání se kluci pravidelně pokáleli a hodně pískali, čímž mi dávali najevo, co si o celé proceduře myslí.

Jsou samozřejmě výjimky, kdy nemáme jinou možnost, než potkana vykoupat. Takovou výjimkou je například starý potkan, kterému ochrnula zadní část těla a není v jeho silách se umýt sám. Tehdy je potřeba mu s umýváním pomoci. Je ale potřeba být co nejšetrnější, aby to pro potkana bylo co nejméně stresující (rozhodně nemůžete dát invalidního potkana do vany s vodou, protože by se chudák utopil). Další výjimkou je případ, kdy má potkan kožní problémy a veterinář vám jako léčbu dá šampon nebo roztok, ve kterém se má potkan koupat. V létě, kdy jsou vysoké teploty, by potkani mohli možnost osvěžit se ve vodě uvítat. Na místo, kde jsou zvyklí chodit na vycházky , můžete dít lavor s vlažnou vodou. Do lavoru dejte něco, po čem může potkan bez problémů vylézt z vody, až ho koupání přestane bavit. Pokud potkan nebude chtít do vody vlézt, v žádném případě ho nenuťte. Bude to mít spíš opačný účinek a potkan si k takovému „cvičení“ vytvoří odpor.

Když už není jiná možnost a musíte potkana vykoupat, nemyjte ho ve vaně ani v umyvadle. My jsme to řešili plastovým lavorem, kde potkan dosáhl na okraj. Napustili jsme do něj teplou vodu (případně odvar z měsíčku, řepíku nebo jiné bylinky) asi do necelé poloviny (záleží na hloubce lavoru, voda by neměla sahat víš, než po břicho potkana), potkana jsme ponořili zadní částí těla do vody a přidrželi ho pod předními tlapkami, aby mohl být opřený o okraj lavoru. Rukama jsme mu namočili srst a nanesli šampon, který jsme po krátké době působení důkladně umyli vodou z lavoru (tekoucí voda ze sprchy nebo vodovodního kohoutku by potkana zbytečně ještě víc stresovala). U starého potkana není nutné při každém koupání používat šampon, často stačí čistá voda nebo odvar z výše zmíněných bylinek. U starých samců je nutné kontrolovat i penis, zda není zanícený nebo v pouzdře není nahromaděné samovolně se uvolňující semeno s močí (tzv. zátka). Pokud je, musíme ho při koupání jemně odstranit, a to následovně: Jemně potkanovi stlačte okolí pouzdra, ve kterém je penis, čímž kůži pouzdra stáhnete. Pokud je na penisu zátka, budete místo penisu vidět jen tu. Opatrně ji chyťte prsty a vytáhněte ven. Následně celou oblast důkladně opláchněte. Nepoužívejte na čištěné penisu žádný šampon ani jiné kosmetické přípravky, jen byste ho zbytečně podráždili. Starému potkanovi musíte umýt nejen srst, ale i oči a nos (vatovým tamponem), ocas, tlapky a případně vyčistit uši (ušní maz – vatovými tyčinkami, které používáte na čištění uší i vy). POZOR!!! Pokud se potkan nedokáže umýt, nedokáže si ani usušit srst po tom, co ho umyjete vy. Musíte ho opatrně osušit a následně ho držet v teple (například u sebe pod tričkem, kde se nejen dosuší, ale i uklidní).