Standardy se dělí na : 

Standard „A" - to jsou všechna uznaná plemena,

Standard „B" - to je tzv. předběžný standard, na překlenovací období jsou sem zařazena plemena/barvy, která byla teprve předběžně uznána ( překlenovací obd. bývá zpravidla 2 roky)

Standard „C" - ten je pro mazlíčky, morčátka např. i ze zverimexů, ta, co nemají správné barvičky, správnou délku srsti anebo sem tam nějaký ten vírek navíc, nemají ouška předpisově klopená a mají rypatý čumáček.

STANDARD A

maja.jpg
Foto: archiv Combinatie MaJa (NL)
Tak jako mají i ostatní zvířata své čistokrevné zástupce, mají i morčata svá plemena a tudíž nárok na „příjmení" ušlechtilá anebo úsměvněji aristokratická. Tato morčátka mají své předky a bývá jim vystaven Průkaz Původu. Uznaných plemen morčat je k dnešnímu dni 13. Krátkosrstá plemena jich mají 7 a dlouhosrstá 6. Ke všem plemenům patří i saténové varianty.

Standard „A" dále hlídá barevné rázy, čili barvy a jejich kombinace, které kožíšek morčátka může mít, aby bylo stále uznáno jako Áčkové morčátko.  Kolik je povolených barev a jejich kombinací nám odpoví tištěná verze „Standardu plemen a barevných rázů morčat", ale je jich hodně.

Důležitá u morčátka je stavba těla, tu mají všechna plemena stejnou. A vždy by mělo platit - daleko lépe se mi bude „bojovat" s barvou nežli se stavbou. A je to logické, jedním z chovatelských cílů by měla být morčátka silná a kompaktní a tomu bychom měli při výběru dávat přednost.

Morčata do Standardu „A" musí procházet „uchovněním", tzn. registrací. Registrace provádějí k tomu určení posuzovatelé a zaregistrovat své morčátko můžeme buď na některé z výstav morčat, na předem domluvené soukromé návštěvě u posuzovatele doma anebo na některé z dalších akcí vyhlášené Ústřední odbornou komisí chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců (ÚOK) anebo po předběžné domluvě na akcích ZO chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců (ZO), např. na schůzích. To, jestli morčátko bude zaregistrováno, rozhodne jen a pouze posuzovatel a přidělí danému morčátku registrační číslo, pod kterým je vedeno v Plemenné knize čistokrevných morčat. Vzít morče k registraci může pouze člen Českého Svazu Chovatelů (ČSCH), musí předložit členský průkaz s vylepenou známkou pro příslušný kalendářní rok. Morče musí být zbaveno vnějších parazitů, samice nesmí být březí.

Snahou chovatelů by mělo být si nechat svá morčátka zaregistrovat, pro další chovatele a případné zájemce je to znak toho, že se v chovatelské stanici (CHS) rodí morčátka perspektivní do dalšího chovu a tudíž i vhodná třeba k výstavám. A právě výstavy by měli sloužit k prezentaci chovaných morčátek, jsou posuzována dle Českého standardu, který je mimochodem jedním z nejpřísnějších v Evropě a hodně dbá na stavbu těla, rozložení a sytost barev a úpravu srsti.

Pokud ale narazím na morčátko z předků, kteří nejsou zaregistrovaní (důvody bývají různé), nevadí, pokud mám opravdu zájem o chov anebo o výstavy, spojím se s posuzovatelem a morče mu ukážu a posuzovatel mi řekne, jestli se morčátko dá uchovnit anebo co je na něm špatně a kvůli čemu morčátko neprošlo. Stejně tak mi nejdříve může poradit nějaký zkušený chovatel, který má už „kvality" v oku a alespoň si ušetříme cestu.

STANDARD B

cuy.jpgV tomto standardu bývají zapisována plemena a barvy, která jsou zatím předběžně uznána. Plemena jsou prozatím 3 a patří mezi ně bezsrstá morčata - 2 plemena a obří morčata - 1 plemeno. Zrovna bezsrstá morčata a cuy morčata ale budou "doživotně" v B standardu, pro svou odlišnost je jim vstup do A standardu zněmožněn.

I tato morčátka se evidují, je tudíž nutné je nechat u posuzovatele zapsat do evidence, pokud s morčátkem chci dále počítat do chovu anebo se s ním zúčastňovat výstav.

Stavba těla je stejná jako u morčátek standardu A. Rozlišná jsou specifika plemen a i toto vše je vypsané v tištěné verzi Standardu plemen a barevných rázů morčat.

I morčata standardu B se mohou zúčastnit výstav, bývají posouzena za morčátky ze standardu A a také pro ně platí to co pro výstavní morčata standardu A. Bývají hodnocena stejně přísně i jim jsou vytýkány lehké anebo hrubé vady.

Jedinou výjimkou, která vždy bude ve standardu B, jsou plemena morčat bezsrstých, tj. skinny a baldwin a také plemeno cuy. Tato plemena jsou natolik rozdílná, že např. při výstavách by případné rozhodování o vítězi výstavy bylo takřka nemožné.

Uznání nového plemene či barvy vždy rozhoduje ÚOK , bývá podáváno členem ČSCH a to písemně, žádá se o uznávací řízení. Vše je opět popsáno v tištěné verzi Standardu plemen a barevných rázů.

STANDARD C

mazlik.jpgDo tohoto standardu patří široká škála morčátek. Najdeme v nich standardní morčátka, morčátka „voříšky", prostě všechna, která něčím nedosáhla na standard A nebo B. Důvody opět mohou být různé, příliš světlá barva kožíšku, špatné rozdělení nebo poměr barev, moc promíchané barvy, málo klopená ušiska, příliš rypatá hlava nebo i moc anebo naopak málo vírků, ale třeba i moc mléčných žláz na bříšku. Morče má standardně dvě, ale lze vidět a bývají odhaleny i žlázy tři anebo čtyři. Standard C je označen jako standard mazlíčků, morčátek, která sice nebudou oficiálně brána jako chovná, ale to rozhodně nebrání tomu, aby byla milována a měla se stejně dobře, jako jejich „Áčkoví" kamarádi. Mazlíčci mají také své výstavy a i pro ně platí přísnost při posouzení. Jediným rozdílem je diskvalifikace, v C standardu morče není na výstavě vyřazeno, pouze se mu sníží body při posouzení. Ale i tam platí, že pokud má morčátko vnější parazity, všenky, je nemilosrdně diskvalifikováno, mazlíček nemazlíček. A jak už vypovídá název standardu C - mazlíčci, tak tato morčátka by měla být prostě mazlíčky na plný úvazek, bývá hodně přihlédnuto na to, jestli se morčátko nebojí lidské ruky, naopak velikou vadou je, pokud morče utíká anebo je agresivní.

Na závěr bych ráda dodala, že opět vše je v lidech. Záleží jedině na majiteli morčátka, s jakým přístupem bere přítomnost malého chlupatého kamaráda. I chovatel, který má hodně morčátek k nim může mít naprosto báječný vztah a bohužel někdy i majitel jediného morčete nemusí splňovat představy potřeb svého morčete. V chovu jako takovém by vždy mělo platit, že kvalita převyšuje kvantitu a nikdy by tomu nemělo být naopak. A pokud už chováme doma cokoliv živé, vždy by podmínky pro ně měli být pro nás jednou z priorit, aby se s námi chlupáči cítili vždy fajnově.