Každý začínající chovatel občas tápe co se smí, co je vhodné, a někdy ani netuší, že některé spojení může být nejen nevhodné, ale dokonce nebezpečné. Tyto rady by tedy měly být vodítkem zejména pro začátečníky, aby se nedopouštěli chyb, kterých se třeba dopustil už někdo před nimi. 

 Toto jsou případy, kdy došlo ke zmetání nebo postižení mláďat.

  • šiml – dalmatin

Kresba šiml nebo dalmatin nese letální faktor, nesmí docházet k jeho zdvojení (od obou rodičů). Nelze tedy křížit dva šimly, dva dalmatiny nebo šimla a dalmatina. Z takového spojení se rodí mláďata mrtvá, neživotaschopná nebo dochází k potratům, které mohou ohrozit i samici.

Ukážeme-li si to na genetickém zápise kresby šiml/dalmatin, vypadá to takto:
rs rs – morče bez šiml/dalmatin kresby
Rs rs – šiml nebo dalmatin
Rs Rs – neživotaschopné morče

Nebezpečí šimlů a dalmatinů spočívá také v tom, že na světlých zvířatech (krém, ice cream, lila, béžová) lze šimlování snadno přehlédnout, u bílých zvířat a zvířat s himalájskou kresbou pak není vidět vůbec. Snadno se pak může stát, že chovatel dá nechtěně na sebe dva šimly, dalmatiny nebo šimla a dalmatina. Je tedy třeba dávat pozor, pokud světlé zvíře má v předcích šimla či dalmatina a s šimlem či dalmatinem ho dále raději nekřížit.

  • satén × satén

Některá saténová morčata sama o sobě jsou drobnější, slabší než nesaténoví jedinci, je tedy žádoucí křížit saténové morče vždy s morčetem nesoucím vlohu pro satén (SG), pokud chceme, aby se narodila saténová mláďata. Oba saténoví rodiče násobí nebezpečí, že se narodí mláďata slabá a neživotaschopná.

Pro úplnost ještě genetický zápis saténu:
Sn Sn – normální srst
Sn sn – normální srst s vlohou pro saténovou srst (běžně se píše jako SG)
sn sn – saténové morče

  • „normální morče“ × cuy

Zásadně nelze křížit normální morčata s morčaty cuy. Cuy morčata jsou podstatně větší, spojení normální samice s cuy samcem by pro samici při porodu mohlo mít fatální následky. I opačné křížení (samice cuy a normální samec) by bylo problematické v následujících generacích, pokud by menší potomek byl zařazen do chovu s normální samicí.

  • křížení příbuzných jedinců

Tzv. příbuzenská plemenitba je často diskutovaným tématem. Bezesporu k upevnění exteriérových kvalit chovného morčete může být v některých případech její použití žádoucí. Avšak křížení příbuzných jedinců bez konkrétního chovatelského záměru nelze doporučit – místo upevnění kvalit by tak totiž mohlo dojít, a velice pravděpodobně i došlo, naopak k násobení vad jak exteriérových, tak i zdravotních a potomky z takového spojení rozhodně nelze považovat za kvalitní chovná zvířata. Už vůbec nelze doporučit křížení příbuzných jedinců, pokud se u nich, jejich předků nebo potomků projevila choroba nebo vada, která by mohla být dědičná.

zpracovala Zuzana Štěpánková, převzato ze starší verze web. stránek ZOCHMH.